Slaví se poslední neděli v květnu. V ten den se obvykle pořádají různé akce pro veřejnost, den otevřených dvěří v hřebčínech či na dostihových závodištích.
V druhé polovině 16. a zvláště v 18. století nastala ve střední Evropě éra rozvoje chovu koní. Panovníci a jejich rody, ale i světská a církevní šlechta, zakládali hřebčíny a nejinak tomu bylo i v zemi koruny České. Bývalý dvorní hřebčín v Kladrubech nad Labem byl založen v kladrubské oboře na císařském panství pardubickém Rudolfem II. podle dekretu, vydaného na Hradě pražském dne 24. dubna 1579 a je v současné době nejstarším velkým hřebčínem na světě.
Starokladrubští koně, chovaní na světě kontinuálně více než 400 let, jsou jedním z nejstarších plemen koní. Jde o teplokrevné plemeno, vzniklé na podkladě starošpanělské a staroitalské krve. Chovným cílem je galakarossier – mohutný kočárový kůň, určený k ceremoniální a reprezentativní službě.
Chladnokrevníci
Rozdíl mezi chladnokrevníky a teplokrevníky nespočívá v odlišné tepltě krve, ale v odlišném temperamentu a tělesné stavbě, v síle kostry a mohutnosti, tedy i v síle a typu výkonosti.Jméno chladnokrevníci tedy pochází z klidného, mírnějšího temperamentu, obecně charakterizováno jako chladnokrevnost.teplokrevníci naopak reagují ohnivěji, vznětlivěji, vzruší se podstatně rychleji než koně chladnokrevních.
belgický chladnokrevník
shirský kůň
fríský kůň
plnokrevníci
anglický plnokrevník
arabský plnokrevník
Arab je nejstarším čistokrevným plemenem na světě. Podle různých dokladů se vyvinul ze skupiny pravěkých koní, kteří žili v Asii až po Blízký východ.
zbarvení: ryzá,hnědá,bělouš
výška: 14,1-15 pěsti (144,2-152,5 cm)
popis: malá hlava, ,,štičí'' (projmutý) profil,výrazný krčiní hřeben,dlouhé,šikmé plece,krátký hřbet,hluboká hruď,silná zaď,ocas nesený vysoko a do oblouku, tvrdé a čisté nohy,krátká hlezeení kost
povaha?odvážný,inteligentní,ohnivý,vytrvalý.
základní využití:pod sedlo,vylepšení jiných plemen,
hafling
Domovem haflinga jsou hory na jihu rakouského Tyrolska, v okolí Hafflingenu v Otzatalerských Alpách. Hlavní hřebčín leží v Jenesii. Tento malý kůň má vrozenou schpnost k práci na horských svazích a slouží jak k jízdě, tak k tahu.
Původ: Moderní hafling, ač v podstatě chladnokrevník, má orientální základ po arabském hřebci El Bedavi XXII, jehož vliv se projevuje u všech čistokrevných haflingů. Naproti tomu základní stádo tvořili původní domácí koně, těžcí alpští tahouni a příbuzné plemeno poníků. Těžcí alpini už vyhynuli. Později chov ovlivnil malý typ norika a huculové, bosenští horští koně a polští konici. Všichni tito evropští horští pony mají společný genetický základ v evropském tarpanovi.
Charakter: Díky uzavřenosti chovu haflingů a horskému prostředí se vytvořil ustálený typ nezaměnitelného vzhledu. Plemeno je neobyčejně zdravé a otužilé, mladí koně vyrůstají na alpských pastvinách (říká se tomu alpung), kde řídký vzduch přispívá k rozvoji jejich srdce a plic.
Toto krásné, výkoné a skromné plemeno bylo počátkem století značně rozšířeno i u nás. Dnes se v ČSFR nechová.
Hlava: Velké oči, velké,široce otevřené nozdry a malé uši dodávají haflingovi živého, inteligentního vzhledu a odrážejí jeho mírnou povahu.
Zbarvení: Jsou to vždy ryzáci nebo izabeli s hřívou a ocasem jako len. Díky tomu je hafling je hafling jedním z nejpřitažlivějších mylých koní na světě.
Hřbet: Hafling je silný a mohutně osvalený. Hřbet mívá často deůší a díky tomu se hodí za soumara.
Tělo: Hafling je mohutně stavěný, ale zvlášť silná a svalnatá jsou bedra a výborně utvářená záď. Má také dobrou hloubku hrudi.
Kopyta: Nohy jsou zdravé a dobře stavěné, kopyta vynikající. Narozen a vychováván na svazích vysokých hor, má přirozeně velmi jidté nohy.
